| FAPPZ PEF TF FŽP FLD FTZ IVP | ŠZP ŠLP VS | KTV OIKT SIC KAM | @ | English

Fakulta životního prostředí

O fakultě Katedry a součásti Studium Věda a výzkum Mezinárodní vztahy Aktuality Home
Vizualizace (b)

Věda a výzkum

Hlavní výzkumná témata

Základní výzkumná témata





Travní porosty představují velmi důležitou součást evropské krajiny. Pastva velkými herbivory patří mezi nejčastější způsob využívání a údržby travních porostů po celém světě. V poslední době bývá pastva spolu s mimoprodukčními funkcemi travních porostů předmětem výzkumu, a v oblasti vědy tak zasluhuje významnou pozornost.


Metoda chemické stabilizace je založena na aplikaci minerálních, či organických aditiv, které jsou účinnými sorbenty snižující mobilitu a následnou biologickou dostupnost rizikových prvků v kontaminovaných půdách. Imobilizace kontaminantů může být dosaženo několika fyzikálně-chemickými procesy, jako např. adsorpce, komplexace, precipitace a koprecipitace.


Zatímco historickým architektonizovaným krajinám se věnuje řada studií a projektů, historické hospodářské krajiny, vzniklé v rámci tradičních zemědělských systémů, stojí v současnosti na okraji zájmu. Tyto krajiny však představují nenahraditelné historické, ekologické i estetické hodnoty a jsou vynikajícím příkladem dlouhodobě udržitelných zemědělských systémů.


Analýza vlivu současných a budoucích klimatických změn na globální ekosystémy představuje jedno ze základních témat moderní vědy. Modelování budoucích klimatických změn a jejich vlivu na globální ekosystémy je však obtížné bez znalostí průběhu klimatických změn v minulosti. Geologický záznam obsahuje četné důkazy, že v minulosti Země docházelo ke změnám klimatu i celkové biologické rozmanitosti života.


Modelování hydrologických procesů významně přispívá k plánování vodního hospodářství ve všech státech Evropského společenství. V posledních dvou dekádách se v Evropě objevují závažné problémy a sucha. Kromě toho, tyto přírodní jevy budou zesilovány probíhající klimatickou změnou, která by mohla mít nepříznivé dopady do mnoha oblastí od zemědělských a lesnických ekosystémů (poškození plodin, eroze půdy) vodních zdrojů (dopad na kvalitu povrchové a podpovrchové vody) po lidské zdraví až ke změnám v průmyslu, osídlení a společnosti. Tento tlak nutně povede k rozšíření trvale udržitelného způsobu vodního hospodářství, zejména prostřednictvím ochranných opatření proti povodním a vysychání, jejich predikcí a zmírnění v urbanizovaných i agrárních oblastech.


Součástí EU jsou země s rozmanitými socio-ekonomickými a environmentálními podmínkami, ale také s rozdílným historickým vývojem. Mnohdy až extrémní rozdíly ve fragmentaci vlastnictví půdy, v roli nájemního trhu s půdou, v klimatických podmínkách, ale též v rozdílných ekonomických a společenských podmínkách – tyto a další predispozice jednotlivých zemí/regionů představují východiska pro nutnost zajištění udržitelnosti zemědělství, jeho vlivu na krajinu, venkov a na životní prostředí.


Kořenové čistírny většinou neodstraňují větší množství dusíku a fosforu. V České republice je v současné době v provozu asi 300 kořenových čistíren, které byly navrženy pro odstraňování organických a nerozpuštěných látek. Vzhledem k přísnějším limitům pro vypouštění živin z čistíren odpadních vod do vodotečí je nutné modifikovat existující technologie, které by zajistily vyšší účinnost při odstraňování živin.


Současná krajina je výrazně ovlivňována různými lidskými aktivitami spojenými s využíváním přírodních zdrojů na úkor ztráty biodiverzity. To vede k potřebě hledání kompromisů mezi udržitelným využíváním přírodních zdrojů a ochranou biodiverzity. Znalosti o struktuře společenstev, rizicích spojených s obhospodařováním a využíváním prostředí a vlastnostech populací indikujících změny prostředí mohou být zásadní pro udržitelnost jak přírodních zdrojů, tak diverzity ptáků v odlišných typech prostředí.



Management rozvoje území se stal jedním z klíčových prvků udržitelného rozvoje. Nekoordinovaný rozvoj způsobuje mnoho různých problémů včetně suburbanizace (sídelní kaše), rostoucích problémů s dopravními kongescemi, energetickou náročností a bezpečností, ochranou životního prostředí, sociálním prostředím a jeho degradací a gentrifikací, různými ekonomickými externalitami a problémy s veřejným prostorem.


Členovci jsou nejpočetnější skupina organismů, s více než milionem popsaných druhů. Ve střední Evropě se zaměřujeme zejména na studium členovců na lokalitách v počátečních fázích sukcese a na disklimaxy v člověkem pozměněných biotopech.
Studujeme skupiny hmyzu s vysokým bioindikačním potenciálem (vážky, motýli, střevlíci a nekrofilní brouci). Taxonomické studie jsou zaměřené na místa s vysokou diverzitou v jihovýchodní Asii, zejména v Číně.
 
page foot